Loupak.cz - Vtipy

Ptá se dospívající dívka matky: „Mami, prosím tě, podívej se na mě! Nevypadám v tom záchranném pásu příliš komicky?”

Uchvácený turista básní: „V Londýně se hraje každý večer tolik představení, že si to ani neumíte představit!”

Auto je jako dítě - čím je starší, tím méně poslouchá a více rozčiluje!

Výpravčí Pepa je u zkoušky z železničních předpisů.
„Proti sobě jedou dva rychlíky, co uděláte?”
„Dám semafor na STŮJ.”
„Zařízení vám nefunguje.”
„Přehodím výhybku.”
„Nestačíte doběhnout.”
„Zamávám červeným praporkem.”
„Nemáte.”
„Zavolal bych manželku.”
„A na co manželku?”
„Řekl bych jí: Stará, honem, pojď se podívat. Teď uvidíš rachot, jaký jsi v životě jěště neviděla.”

Cestující se vyptávají ve chvílích volna kapitána: „A už jste někdy viděl obávaného mořského hada?”
„Ne, nikdy.”
„Cože? Celý život se plavíte po všech mořích světa a ještě jste se nestřetl s mořskou příšerou? Jak si to vysvětlujete?”
„To je asi tím,” vysvětluje kapitán, „že já jsem abstinent.”

Kaliankům ujel vlak a manželka Pepu peskuje: „Vidíš, ty blbe, kdybys tak nechvátal, nemuseli jsme tu teď tak dlouho čekat na další!”

Manželka si šla na dovolené v Jižní Americe lehnout trochu dřív, protože dostala migrénu, a muže zanechala s ostatními chlapy v baru.
Ráno ho našla úplně mimo, jen na ni civěl a nepromluvil slova.
„Proboha, co ti je?” zděsí se paní a začne ho propleskávat.
Když mu přistane několik rychle za sebou následujících facek na tváři, chlap se dostane z limbu.
„Cos vyváděl?” vyčítavě se na něj zahledí manželka.
„Jó, to kdybych věděl,” matně se rozpomíná muž. „No, pamatuju si akorát, že jim došla koka kola. Víš, jak jsem na ní závislý. No tak jsem zkusil tu jejich místní. Počkej - ne, kola to nebyla. Jo, už si vzpomínám. Dal jsem si tu koku!”

Setkali se dva automobilisté, dobří přátelé, na procházce na náměstí.
„Je docela zdravé občas se projít po vlastních nohou,” prohlásil jeden z nich.
„Máš pravdu,” přitaká mu druhý. „A můžeš mi říct, za co ti vzali řidičák?”

Novopečený majitel auta si vyjede poprvé jako řidič společně s manželkou a tchyní. A obě dámy mu ustavičně radí: „Nejeď za tím cyklistou, ještě nepředjížděj, proboha, jeď pomalu, dej pozor, tam se s tím nevejdeš, brzdi... ježišmarjá, jak to jedeš, nejezdi tak vpravo, tady něco je, zatrub!”
To trvalo tak dlouho, až řidič zastavil a obrátil se k ženě: „Miláčku, řekni mně, kdo tady vlastně řídí - ty, nebo maminka?”

Když odjížděl na hory, přál si, aby padal sníh. Přání se mu vyplnilo - zasypala ho tam lavina.